Anotace:
Příběh
ženy, která dokázala ovládnout bouři, ale ne vlastní osud
Na sluncem
zalitém řeckém ostrově vyrůstá Kri-kri, dívka divoká jako horská koza. Její
svět plný svobody, vůně moře a rodinné pospolitosti náhle zničí druhá světová
válka. Z dětství zůstane jen popel, rozmetaný dívčiným nečekaným mateřstvím.
Ženy jejího rodu měly vždy jen jednu dceru, ale Kri-kri v šestnácti letech
přivede na svět trojčata. Osud její i jejích dětí se proplétá s historií
ostrova, který i po válce bojuje o přežití tváří v tvář nové invazi – davům
turistů. Nehledejte ten ostrov, může to být nebezpečné.
Název
knihy: Říkali ji Kri-kri
Autor: Scarlett Wilková
Nakladatelství:
Motto
Počet
stran: 304
Rok
vydání: 2025
Recenze:
Po knihách
Scarlett Wilkové sahám ráda, protože má skvělý vypravěčský styl. Když jsem
rozečetla její novinku Říkali jí Kri-kri, okamžitě jsem měla pocit, jako
bych seděla s někým u kávy a ten člověk mi prostě vyprávěl silný lidský příběh,
který sám zažil. Je to neuvěřitelně čtivé a přirozené.
O čem
to vlastně je:
Děj nás
zavádí na malý řecký ostrov a sleduje osud dívky s přezdívkou Kri-kri. V rodině
se po generace rodila vždy jen jedna dcera. Jenže v roce 1944, kdy bylo Kri-kri
teprve šestnáct, otěhotněla. Místo jedné holčičky se jí ale narodila trojčata. Příběh
pak sleduje nejen ji, ale i další generace a proměnu celého ostrova.
Jak se
mi to četlo:
Přiznám se
k jedné věci – na začátku je varování od autorky, abychom se nesnažili
vypátrat, o který řecký ostrov jde. To mě trochu odvádělo od děje, protože jsem
ze zvědavosti stejně začala na internetu pátrat podle indícií. I když jsem
konkrétní ostrov nenašla (jde totiž o fiktivní místo představující typický
řecký ostrůvek), díky tomu hledání jsem si zjistila spoustu zajímavostí. Třeba
jak vypadají tradiční boty trochádia, že koze krétské se říká kri-kri a jak
vypadá, nebo že historická postava Laskarina Bubulina fakt existovala, i když
zněla pohádkově. Atmosféra, tradice i historické události (2. světová válka, řecká
občanská válka i turistický boom) jsou v knize vykreslené věrně a založeny na
reálné historii. Na konci jsem se sice trochu ztratila v ženských postavách,
ale celkově mě čtení hrozně bavilo.
Hlavní
myšlenka a hlubší význam:
Pro mě je
hlavní myšlenkou knihy střet tradic s moderní dobou a neúprosný rozmach
turismu. Z poklidného Řecka plného klidu a pohody se stává turistický cíl. Na
jednu stranu místní staví hotely, aby zbohatli, ale na druhou stranu přicházejí
o vlastní klid, přírodu i duši ostrova. Kniha ukazuje, jak těžké je udržet si
své kořeny, když se svět okolo mění až moc rychle.
Zajímavost:
Fascinovalo
mě, jak mysticky působily některé prvky – třeba děsivý moment, jak Kri-kri
dokázala ovládat vítr. Při dohledávání řeckých reálií mě hodně překvapilo, že v
Řecku mají metro! Já Řecko miluju právě pro ten jejich neuvěřitelný klid,
pohodu a fakt, že na všechno mají čas a nikam nespěchají.
Závěrem,
komu knihu doporučit:
Doporučila
bych ji všem, kteří mají rádi silné rodinné ságy, řeckou atmosféru a příběhy,
které jdou do hloubky a ukazují historii z pohledu obyčejných lidí.
Moje hodnocení: 4/5🌟
Pár slov o autorce:
Scarlett Wilková je česká novinářka a spisovatelka. K Řecku má velmi blízko, což je vidět už na její úspěšné prvotině Až uvidíš moře. Umí psát bez přílišného patosu, ale přitom tak, že vás příběh chytne a nepustí.
článek Ostravan.cz Říkali jí Kri-kri Scarlett Wilkové: Milostný dopis Řecku s hořkými podtóny
|
|
|
|
|
|
|
|
Počet zahraničních turistů v Řecku (1944–2026)
|
Období / Rok |
Počet turistů (cca) |
Klíčové události a charakteristika
období |
|
1944–1949 |
< 20 000 |
Poválečné období a občanská válka:
Turismus prakticky neexistuje. Řecko se vzpamatovává z okupace a následného
vnitrostátního konfliktu. |
|
1950–1960 |
300 tis. – 500 tis. |
Počátky obrody:
Vláda zakládá Řeckou organizaci pro cestovní ruch (EOT). Zakládá se první
infrastruktura, staví se státní hotely Xenia na ostrovech. |
|
1970 |
1,6 milionu |
Start masového turismu:
Budují se první velká letiště, zrychluje se trajektová doprava a začíná éra
charterových letů do Řecka ze západní Evropy. |
|
1980 |
5,2 milionu |
Boom řeckých ostrovů:
Řecko se stává klíčovým cétéčkem evropských dovolených u moře. Rybářské
vesničky se mění v turistická letoviska. |
|
1990 |
8,9 milionu |
Příliv investic:
Hromadná výstavba soukromých hotelů, apartmánů a rozvoj vodních sportů. |
|
2000 |
13,1 milionu |
Modernizace:
Řecko vstupuje do eurozóny, modernizuje se infrastruktura před olympiádou. |
|
2004 |
15,1 milionu |
Olympijské hry v Athénách:
Země se dostává na globální mapu špičkového turismu, otevírá se athénské
metro a nové letiště. |
|
2010 |
15,0 milionu |
Finanční krize:
Přes ekonomické problémy v zemi turismus zůstává hlavním pilířem ekonomiky. |
|
2019 |
31,3 milionu |
Historický rekord (před COVID-19):
Příliv cestovatelů z celého světa (Německo, Velká Británie, USA). |
|
2020 |
7,4 milionu |
Prudký propad:
Celosvětová pandemie koronaviru a uzavření hranic způsobily 78% pokles. |
|
2023 |
32,7 milionu |
Návrat k růstu:
Rychlé zotavení po pandemii. |
|
2024–2026 |
35–40 milionů |
Současnost:
Historická maxima (přes 40 mil. návštěvníků v roce 2024/2025). Řecko řeší
problém overtourismu (přetížení ostrovů jako Santorini nebo Mykonos) a
snaží se chránit tradiční ráz menších ostrovů. |









Komentáře
Okomentovat