Charlotte
vyrůstá v rodině nacistického soudce Wilhelma Lange. Život jí připadá naprosto
idylický – až do chvíle, kdy po válce zjistí, že jejím skutečným otcem je muž
jménem Josef Goldenberg. Opravdu ji jako malou s falešnými doklady ukryl u cizí
rodiny v Lidicích? Jak je ale možné, že ji vychovali němečtí rodiče? Jak
Charlotte zjišťuje fakta o svém původu, její svět se otřásá v základech. A
dívku zasáhne morální dilema, které si nikdy nedokázala představit.
Název
knihy: Esterčini otcové
Autor: Hana Radulićová
Nakladatelství:
X.Y.Z
Počet
stran: 342
Rok
vydání: 2021
Recenze:
Ahoj čtenáři!
Dneska bych vám chtěla představit knížku, která mě neuvěřitelně zasáhla. Jmenuje
se Esterčini otcové (v originále Esterini očevi) a napsala ji
chorvatsko-česká autorka Hana Radulićová.
O čem
to vlastně je:
Příběh
nezačíná přímo ve válce, ale v „současnosti“ v domově důchodců. Za
osmdesátiletou Ester přichází její vnuk s osobním trápením – s manželkou se jim
nedaří otěhotnět. Zatímco žena by si moc přála dítě adoptovat, on se tomu
brání. Právě tento moment přiměje Ester vrátit se v čase a podělit se o svůj
vlastní životní osud, který je úzce spjatý s těmi nejtemnějšími kapitolami
lidských dějin. Většina děje se totiž odehrává během druhé světové války a v
letech po ní, kdy lidé museli čelit obrovským následkům těchto hrůz.
Jak se
mi to četlo:
Od autorky
jsem dosud nic nečetla, takže jsem úplně nevěděla, co čekat, ale musím říct, že
autorka má neskutečně čtivý styl a kniha rychle ubíhala. Nenašla jsem tam snad
jediná hluchá místa nebo zbytečnou omáčku, která by brzdila děj. Při čtení se
ve mně vystřídala celá škála emocí – od naprostého zhnusení nad tím, čeho jsou
lidé schopni, až po obrovské dojetí. Celou dobu jsem byla napnutá jak se s tou
nelehkou situací postavy vyrovnají a jak to nakonec celé dopadne.
Hlavní
myšlenka, hlubší význam:
Ačkoliv
jsou děj i samotné postavy fiktivní, mnohé události vycházejí z reálných
historických faktů. Kniha se dotýká tématu arizace a germanizace slovanských
dětí s tzv. nordickým vzhledem, které byly odebírány a předávány do německých
rodin na převýchovu. Mimo jiné je v příběhu zmíněn i masakr v českých Lidicích.
Román se snaží přes osud jedné židovské holčičky připomenout všechny ty děti,
které ve válce přišly o rodiče, a i když přežily, těžká traumata si v sobě
nesly po celý zbytek života.
Nejkrásnějším
a nejsilnějším motivem je tu ale bezpodmínečná otcovská láska. V literatuře
jsme většinou zvyklí na zdůrazňování mateřského pouta a matky jsou tu tentokrát
spíše v pozadí, zatímco do popředí vystupuje hluboký vztah otce k dítěti.
Samotný závěr se pak vrací k Esterčinu vnukovi a jeho vlastnímu rozhodnutí.
Člověka to nutí hluboce uvažovat – sama jsem přemýšlela, jak bych se v takových
situacích zachovala já. Nakonec jsem si ale uvědomila, že jde o tak
nepředstavitelné životní volby, že je nikdo z nás nemůže soudit, pokud je sám
na vlastní kůži nezažil.
Zajímavost
o knize nebo autorovi:
Zajímavostí
je, že autorka nepíše o traumatech války jen ze studování archivů. Sama jako
mladá novinářka v 90. letech zažila válku v Zadaru, kde se s rodinou musela
schovávat v krytech a její mámu dokonce na ulici málem zastřelil ostřelovač. Právě
tyto osobní prožitky strachu a pocitu bezmoci se silně otiskly do toho, jak
citlivě dokáže v knize popsat válečná traumata dětí.
Závěrem,
komu knihu doporučit:
Knížku
bych doporučila úplně všem, kteří mají rádi silné lidské příběhy s historickým
pozadím. Pokud hledáte čtení, které vás chytne za srdce, donutí vás zpomalit a
ještě dlouho ve vás bude rezonovat, Esterčini otcové je přesně pro vás.
Moje hodnocení: 5/5 🌟
Pár slov o autorce:
Hana Radulićová se narodila roku 1969 v chorvatském Zadaru, kde žije dodnes. Píše od svých středoškolských let a jejím zvláštním zájmem, soukromě i profesionálně, je období druhé světové války a holocaustu. V Chorvatsku v roce 2010 vyšel její román Láska v Kanadě podle skutečného příběhu z Osvětimi. V České republice kniha vyšla v roce 2012 pod názvem Láska za ostnatým drátem. V rodném městě vystudovala Hana Radulićová chorvatský jazyk a literaturu na filozofické fakultě. Od roku 1995 je zaměstnaná v deníku Zadarski list jako novinářka, v současnosti je jeho šéfredaktorkou. Jelikož je její maminka Češka, narozená v Humpolci, Hana Českou republiku navštěvuje pravidelně od prvních let svého života a považuje ji za svou druhou vlast.
.png)
Komentáře
Okomentovat